Po Covidové době jsem opět navštívil Švédsko a mohu říci, že to přibližování "vyspělé" Evropě je zatím v nedohlednu. Minimálně co se týká sportu a věcí okolo. Začne se jen v areálech škol, kde nechybí několik plácků na všchny sporty a s různými povrchy, posilovadla, stoly na pinčes a malá hřiště na nohec, discgolf a pod. ... Haly na každém kroku a s dostatečným rozměrem, které neomezují žádný sport. Uklizené, převážně s tarketovými podlahami, protože už se pochopilo, že o dřevěnou palubovku se musí pravidelně starat a to je několikanásobně dražší a pokud se správně neudržuje a není udržitelné správné klima včetně vlhkosti je rozpraskaná palubovka spíše sportovcům nebezpečná. Fungující časomíra a nepřekážející nářadí na sportovišti je samozřejmností jako přítomnost AED na každé hale, benzince nebo v obchodním centru. (Pochybuji o tom, že si to tamní sportovní oddíly musí kupovat jako náš oddíl - sám)
V každé ulici narazíš na posilovny od Spiningu, TRX, běžících pásů a pod. .... Vrcholem byla hala s krytým fotbalovým hříštěm a běžeckou stopou v suterénu.
Opravdu kulaťoučkých "bílých švédských" dětí jsme moc neviděli. A zajímavá byla i značka ve škole, kde a kam se nesmí s mobilem:
Trošku taková utopie, tak zpět do reality a na zem. Může být hůř!