Náš oddíl má za sebou 15 ligových sezón. Sezóny úspěšné i méně úspěšné, uběhnuté v pohodě, ale i těžké, pozastavené. Nacházíme se na konci další generační obměny a stojíme na prahu nové podoby.

16 let jsem dělal pro florbalové prostředí maximum, a i díky firmě Inter Flag, se nám dařilo překonávat veškeré nástrahy. Bohužel i hlavní partnerská firma na pozici majitelů prodělává obměnu a hledá svou novu tvář na tuzemském trhu.

Se zrodem oddílu byla vždy spjatá i podpora ze strany města, které se prezentuje nejenom jako kulturní, ale i sportovní centrum. V porovnání s kulturou je zde sport pouhým trpaslíkem.

Ze začátku se jednalo ze strany města o částky spíše symbolické, protože vše běželo v léty zajetých kolejích, ale v posledních letech, a zvláště těch po „covidových“ se už jednalo i pro nás o 1/3 části rozpočtu.

Rozdělení peněz, tedy spíše návrh, vypracovává předseda „Sportovní komise“. Je to vlastně jediná viditelná činnost této komise, která by se měla zabývat hlavně rozvojem a udržitelností sportovního prostředí v Lomnici nad Popelkou. Bohužel na nic jiného nemá komise přímý vliv. Rozhodně ne na udržení sportování dětí a udržení, (když ne rozvoje,) sportovního prostředí. Komise bohužel nemá žádný vliv – ani poradní, ani kontrolní - nad investicemi a spoluúčastí města v této oblasti, včetně smyslu, vytížení nebo využití, zcela opomíjená je údržba nových i stávajících sportovišť. Příkladem může být povrch ve sportovní hale a jeho několikaleté řešení městem nebo nezájem o vytvoření sebemenší univerzální plochy s vhodným povrchem nejen pro náš sport, ale trvání si na ploše, která je využívaná minimálně. Jednou z největších lží města v minulosti v oblasti sportu byla chytře zabalená marketingová akce do investice „umělky“ s in-line dráhou, kterou svět zatím neviděl. Škoda, že to nedopadlo stejně jako v té pohádce.

Proklamované sportování dětí a zájem o jeho rozvoj je druhořadé.

Snaha předsedy komise propojit Městský úřad formou jmenováním za člena i zaměstnance MÚ se sportovními spolky ať v rovině informativní nebo i za účelem získání možné dotace, vyšla zcela naprázdno, to se letos ukázalo i na našem případu. (Nebo šlo o záměr?) Nikdy jsme žádné informace o možných dotacích, výzvách a termínech neobdrželi, jak bylo na začátku avizováno. Zde jsme odkázáni plně na svůj svaz, NSA, ČUS, Liberecký krajský úřad, kteří naštěstí kluby oslovují a termíny či nové výzvy připomínají.

Jako většina místních spolků nemáme placené funkcionáře (zasloužilé bafuňáře) a vzhledem k tomu, že jsme poměrně mladý sport tak nemáme ani aktivní důchodce, kteří by se mohli plně věnovat papírování ve sportovním klubu. Jsme odkázáni jen na ochotu členů a jejich obětování svého volného času.

Bohužel k doplnění klubového rozpočtu nemáme ani vlastní zázemí, které by umožňovalo formou např. pronájmu k restaurační činnosti nebo jiných služeb si přilepšit, byť je to v některých případech i v rozporu s výchovou mládeže jako například velmi snadným přístupem k alkoholu v tanečních.

Nejsme ani provozovatelem pár denních stop magistrály, na které město vydává pravidelně 100tisícovou částku, ať je sníh či není, včetně dalších sta tisícových částek na techniku jako koncem loňského roku.

Pokud uděláte chybu a nejste nájemce v objektu města, situace se neřeší. Ale najdou se i výjimky a pro každého s jinými pravidly. Když chybujete ve velké dotaci, že nedodržíte po dotační pravidla, dá vám město půjčku. Když klub udělá fatální chybu a nezafixuje energie a vznikne milionový dluh, tak mu ho město doplatí. Když si ovšem nepožádáte o městský příspěvek a nemáte stejný pohled na dění ve městě, tak nejenže vás nikdo neupozorní, ale s radostí jste ze seznamu vyškrtnut, byť jste žádal v minulosti zatím pokaždé. Kdyby šlo o děti a sport komunikace kompetentních by probíhala jinak a byl by hlavní zájem kluby podpořit a udržet, každý ví, že nepodpoření pro klub v dnešní nelehké době může být likvidační.

Chybu jsem přiznal, klubu jsem se omluvil a odstoupil jsem ze Sportovní komise města, neboť jsem pochopil, že tady nejde o sportování co největšího počtu dětí.

Mým cílem není obsazování funkcí ve všech možných organizacích, komisích a spolcích včetně sbírání trofejí!

Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál, co přijde ……..

Martin Matušů

Předseda FBC